|
|
Volební koalice na celostátní úrovni v České republice
Snížek, Jan ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Problematika koalic je tradičním politologickým tématem úzce spojeným s volebními systémy, stranickými systémy i teorií stran. V české i zahraniční literatuře se však politologové většinově zabývají pouze koalicemi vznikajícími až po volbách. Proto jsem si pro svou diplomovou práci zvolil výzkum koalic předvolebních. V práci provádím výzkum volebních koalic, které kandidovaly do Poslanecké sněmovny ČR, případně do České národní rady. Téma jsem si zvolil i proto, že v posledních sněmovních volbách v roce 2021 kandidovaly úspěšně hned dvě volební koalice, které poté vytvořily společnou vládu. V práci se postupně zabývám koalicemi Křesťanská demokratická unie (KDU), ODS a KDS, koalicí Levý blok, Liberálně sociální unií, Čtyřkoalicí, SPOLU a koalicí Pirátů a Starostů. Všechny tyto volební koalice jsem podrobil výzkumu a zanalyzoval jejich fungování, chování, ideovou propojenost a povolební jednání a působení na politické scéně. Pro práci jsem využíval odbornou literaturu, novinové články z dob fungování koalic, sněmovní tisky, jednání v Poslanecké sněmovně i internetové zdroje v podobě aktualit o politickém dění. Také jsem zpracoval data z jednotlivých hlasování na půdě Poslanecké sněmovny a na základě těchto dat jsem srovnával shodu názorů koaličních stran.
|
|
| |
|
|
Dopad pandemie COVID-19 na úspěch a politiku vládnoucích stran zemí V4
Parušev, Jan ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv pandemie COVID-19 na stranické systémy a vládní strany Visegrádské čtyřky v letech 2020 a 2021. Za využití metody komparativní analýzy zkoumá tento vliv na průzkumy veřejného mínění a volby, úroveň digitalizace a erozi demokracie. Práce je rozdělená na tři části. V té první vysvětluji klíčové koncepty využité pro analýzu - good governance, kvalita vládnutí a adaptivní nebo agilní metody vládnutí - a popisuji využité metody a data. V druhé části popisuji průběh pandemie optikou těchto konceptů a v třetí části odpovídám na výzkumné otázky stanovené na základě teoretické a metodologické části.
|
|
|
KRIZE STRANICKÝCH SYSTÉMŮ A ÚŘEDNICKÉ VLÁDY: Česká republika a Itálie
Seidel, Antonín ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
V období od devadesátých let dvacátého století až do současnosti několikrát posloužily jako řešení politických krizí v Česku a Itálii tzv. "úřednické vlády". Jedná se o institut přechodných kabinetů, kterým předsedá nestraník a i další členové těchto vlád nejsou členy politických stran (ne však nezbytně všichni). Právě tento rys je odlišuje od vlád "stranických". Práce se snaží identifikovat společné body a okolnosti, které vedou ke vzniku takových kabinetů, na příkladu dvou z hlediska institucionálního designu relativně blízkých parlamentních republik. Zaměřuje se především na stav politických stran, neboť právě jejich selhání vede k pádu předchozího kabinetu a zároveň k situaci, kdy není možné sestavit parlamentní většinu pro novou "stranickou" vládu. Pozornost je zároveň zaměřena na prezidenta republiky, který tváří v tvář oslabeným stranám vykonává v souladu s teorií "prezidentského akordeonu", popsanou Maurem Tebaldim, více "autonomním" způsobem své pravomoci, především pak pravomoc jmenování premiéra, čímž zásadním způsobem působí v prospěch vzniku "úřednického" kabinetu.
|
|
| |
|
|
Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru
Höfer, Karel ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Bc. Karel Höfer Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru KP IPS FSV UK Diplomová práce ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá tématem komparativního volebního inženýrství a volebního designu v postjugoslávském prostoru. Lze ji tak v rámci sociálních věd zařadit do oboru politické vědy a v jejím rámci do oboru komparativní politické vědy a dále pak specificky do podoboru volebních studií. Předmětem práce je volební design a volební inženýrství a jejími případy jsou jednotlivé politické a konkrétní volební systémy v postjugoslávském prostoru do roku 2012. Důležitost uvedeného tématu tkví v tom, že se jak z teoretické, tak i z empirické perspektivy jedná o dosud komplexně neprobádané téma, které si zasluhuje svoji pozornost. Výzkum volebního designu a volebního inženýrství je přitom jedním z nejperspektivnějších směrů současné politické vědy. Postjugoslávský prostor zase nabízí vzhledem ke svým společným historickým a institucionálním východiskům, ale rozdílnému politickému a institucionálnímu vývoji po rozpadu Jugoslávie, ideální prostředí pro komparativní politickou vědu a obecně komparativní přístup. Primárním cílem této práce je proto komparace volebního designu a volebního inženýrství v postjugoslávském prostoru. Důležitou součástí práce je kromě empirických zjištění také původní a...
|
|
|
Vzorce institucionalizace politických stran v České republice
Stauber, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Problematika výzkumu politických stran a jejich organizační stability patří k nejdůležitějším tématům komparativní politologie. Především v nově se demokratizujících státech byla dlouho považována konsolidace politických institucí za klíčový faktor v završení procesu demokratizace. Přestože část politologů považovala tento proces za jednosměrný, v posledních deseti letech zaznamenaly stranické systémy nových demokracií zásadní změny. Ty přinesly úspěch zcela nových politických stran bez širšího organizačního zázemí a s tím také úspěch charismatických osobností často bez větších zkušeností s praktickým fungováním politiky. Tato tendence se následně projevila novou vlnou nepředvídatelnosti i do té doby relativně stabilních stranických systémů. Na základě nových podmínek se výzkum politických stran a stranických systémů zaměřuje stále více na možnosti vysvětlení tohoto fenoménu. Předkládaná práce přináší komparativní analýzu institucionalizace českých parlamentních politických stran, jejímž cílem je zpracovat podrobnou analýzu příčin podobné nestability. Institucionalizace politických stran je zde pojímána jako multidimenzionální koncept, který lze měřit pouze nepřímo skrze sadu předem definovaných indikátorů. Vedle empirické analýzy zvolených případů je dalším přínosem práce detailní rozbor...
|
|
| |
|
|
Srovnání struktury elektorátu nových stran v postkomunistické Evropě
Šotola, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
V posledních letech vznikaly v postkomunistické Evropě nové strany závratným tempem. A navíc mnohé z nich byly také úspěšné v parlamentních volbách. Pomalu se stabilizující stranické systémy jsou znovu vystaveny nestálým vlivům. Úspěchy nových stran přeměňují současnou středo a východoevropskou politiku. Tyto strany sjednocuje nejenom datum vzniku, ale často také jejich rétorika proti současnému establishmentu. Přestože se různí jejich volební strategie, míra úspěchu nebo také způsob jejich vzniku, tak je jejich náhlý úspěch zajímavý. Jaké je složení elektorátu těchto stran? Práce se zaměřuje na identifikování struktury elektorátu nových stran ve střední a východní Evropě. Základ práce se skládá ze dvou částí. První shrnuje teoretické koncepty, které se váží na studium nových stran a jasně identifikuje parametry nových stran, kterými se práce bude zabývat. Pro vymezení jsou použity teorie Paula Lucardieho, Allana Sikka a Krystyny Litton. Druhou částí je kvantitativní výzkum, který na základě pokročilých statistických metod se snaží co nejpřesněji identifikovat, jaké skupiny obyvatel mají tendence k volbě opravdu nových stran. Použita je standardní OLS regresní analýza na globální (státní) úrovni a pro zpřesnění výsledků a odhalení případné prostorové nestacionarity volební podpory je použita metoda...
|
|
|
Polský stranický systém 1989-2016: ve znamení polarizace
Koubek, Jiří ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Charvát, Jakub (oponent)
Polský stranický systém 1989-2016: ve znamení polarizace Abstrakt Práce analyzuje vývoj polského stranického systému s ohledem na fenomény polarizace a antikomunismu, a to v dílčím středoevropském srovnání. Komparace je uplatněna zejména na fenomén antikomunismu. Polsko v po-tranzičním období vykazuje trvale vysokou míru polarizace, a to bez ohledu na fragmentaci stranického systému. Práce hledá zdroje těchto polarizačních impulsů v konstrukci jazyka politiky a v historizujícím a identitárním chápání polských dělících linií. Zvláštní pozornost je věnována fenoménu antikomunismu, který měl na vytváření polarizačních impulzů zásadní podíl. Práce též navrhuje periodizaci vývoje polského stranického systému a jeho řazení jako polarizovaného pluralismu v Sartoriho smyslu. Klíčová slova: stranický systém, Polsko, polarizace, antikomunismus, fragmentace, alternace, soutěž, štěpení, dimenze soutěže
|
host ::
RSS.